Zdravím všechny!
V neděli přehrajeme Fenomén.
To je celkem zásadní deska, kterou jsme vydali v roce 2007.
Těším se a zároveň vím, že to bude trochu náročnější než Brutální všechno. Neumíme toho víc..Ale to je vlastně dobře, protože to bude řádná neděle, kdy se bude se něco dít. Když se něco děje, tak se lépe zapomene na to, co se neděje.
Myslím, že takhle v kuse jsme tuto jistě fenomenální nahrávku zahráli jen jednou na Rock for People v roce 2009. Tenkrát jsme tam hráli každý den jednu desku. Před posledním koncertem si Pítrs zlomil ruku a takhle odehrál třetí koncert. Byl to šílený hraní. Lidi to nepoznali, ale my na podiu jsme věděli, že je zle.
Pítrs pak jel hned do nemocnice. Nebylo to pro nás následně jednoduchý léto, protože jsme museli rychle sehnat záskoky na bubny a zkoušet a řešit a stresovat se atd atd.
Ale pořád to bylo lepší než koronavirus, protože šlo hrát..
Pro Pítrse to bylo samozřejmě horší.
Všechno dobře dopadlo, sádra šla dolů a jelo se dál.
Současná situace je trochu jiná. Je to jako, když si zlomíš ruku, dostaneš sádru a máš neodbytnej pocit, že až ti ji sundaj, tak to třeba bude blbě srostlý a budou ti ji muset zlomit znova.
To se nám mimochodem v kapele taky stalo v roce 2005, kdy si zlomil ruku Mejn. Na to už jsem skoro zapomněl. Mozek to čistí-má recht. Co s tím taky, že?
Dostali jsme se párkrát do slušných s prominutím s.aček, ale tohle, co se děje teď, je nekompromisní vítěz všech nejhorších situací.
Nemá cenu brečet.
Postupujeme týden po týdnu, nevzdáváme to a hrajeme. V různých sestavách a na různě bizarních místech a akcích.
Je to rozhodně lepší než sedět doma a užírat se, jak je to nespravedlivý.
Hahaha snad dodávat nebudu.
Pojďme zpátky k veselejším věcem.
Neděle klepe na dveře a muž s fénem už tančí za dveřmi.
Paní Londýnková už se těší, že za černým lesem se brzy jazyk dotkne Ruzyně. Emigrant skočí na trampolínu a z výšky, vedle visící Remedios, bude sledovat stádo zběsile běžících koní. Antidepresivní rybička propluje na dně druhou půlkou žárovky. San Piego ožije a večer budou bary plné těch nejlačnějších turistů. Nedělní ráno budou postele plné spících lidí, kteří si po probuzení pustí vinylového boha.
Fenomén bude znít z jukeboxů a před tím ještě z notebooků a chytrých telefonů. Ještě chvíli to musíme vydržet.
Každej tejden na mě z kalendáře trčí místa, kde jsme měli hrát a tak jen smutně otočím list a dělám, že jsem je neviděl.
Ale třeba už dnes budeme mít lepší náladu, protože se ty místa budou dát nahradit menšími
A to není všechno.
Dokázali jsme nahrát úplně novou píseň!
Brzy ji vypustíme a doufáme, že i s klipem.
Takže se máte na co těšit a my doufáme, že se těšíte a řada z vás se v neděli připojí a užije si s náma světa.
Kdo chce- může nás podpořit nákupem virtuálniho lupenu.
http://vypsanafixa.cz/prispet/
Děkujeme každýmu, kdo tak učiní nebo již učinil. Moc si toho vážíme a doufáme, že na trati je výhybka, která nás hodí do starých kolejí a vlak pojede dál.
